|
|
Seriál, fenomén dnešní doby
Tirmantingerová, Adéla ; Kruml, Milan (vedoucí práce) ; Lebedová, Veronika (oponent)
Předmětem bakalářské práce "Seriál, fenomén dnešní doby" je analýza a popis seriálů vysílaných v hlavním vysílacím čase. Práce v první části vymezuje a definuje pojem hlavní vysílací čas. Ke konci této kapitoly jsou popsané změny vysílacích formátů v průběhu let. V další kapitole je definována seriálová tvorba v Česku, Evropě a v Americe. Ve třetí kapitole popisuje seriály vysílané ve hlavním vysílacím čase v průběhu roku 2019. Krátce představuje některé vysílané seriály, které jsou rozděleny podle typu, a zmiňuje všechny seriály, které byly odvysílané.
|
|
|
Seriál, fenomén dnešní doby
Tirmantingerová, Adéla ; Kruml, Milan (vedoucí práce) ; Lebedová, Veronika (oponent)
Předmětem bakalářské práce "Seriál, fenomén dnešní doby" je analýza a popis seriálů vysílaných v hlavním vysílacím čase. Práce v první části vymezuje a definuje pojem hlavní vysílací čas. Ke konci této kapitoly jsou popsané změny vysílacích formátů v průběhu let. V další kapitole je definovány pojem seriál a charakterizuje jeho specifické rysy a druhy. Ve třetí kapitole popisuje seriály vysílané ve hlavním vysílacím čase v průběhu roku 2019. Krátce představuje některé vysílané seriály, které jsou rozděleny podle typu, a zmiňuje všechny seriály, které byly odvysílané.
|
|
|
České a nizozemské publikum a jejich vnímání enviromentálních otázek na příkladu seriálu Teorie velkého třesku
Homolková, Lenka ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
V této práci se zaměřuji na propagaci environmentálních témat skrze situační komedii a porovnávám vnímání těchto témat českým a nizozemským publikem. Reportuji výsledky focus groups pořádaných za využití amerického sitkomu Teorie velkého třesku (2007-2019), z nějž byly předem vybrány artefakty za pomoci tematické analýzy. Tyto poznatky indikují rozdílné vnímání environmentálních obsahů obsažených ve sledovaném seriálu, stejně jako odlišnou percepci hypotetické propagace environmentálních témat v seriálech dalších. Všeobecně vnímá globální vzorek propagaci environmentálních témat v populárních médiích kladně, liší se však míra a forma akceptovaného užití takovýchto témat. České publikum vnímá sledovaná témata negativněji než publikum nizozemské, vykazujíc nižší práh citlivosti k případnému útoku na vlastní názory a identitu. Nejsignifikantnější rozdíly byly pozorovány v oblasti percepce konceptu přírody, osoby, zajímající se o životní prostředí, a individuálního vlivu na zlepšení / zhoršení stavu životního prostředí. Vhodným nástrojem komunikace environmentálních témat obsažených v sitkomu je korektivní ironie (umožňující zdůraznění kontrastu mezi poznatky o životním prostředí a osobními akcemi, které jej mají chránit), humor (nedeprimující, neodrazující divačku před sledováním samotného pořadu) a...
|
|
|
Srovnání zobrazení rodiny v sitkomech v 50. letech a současnosti
Běhavá, Aneta ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Sládková, Hana (oponent)
Práce se zabývá porovnáním sitkomů z padesátých let a současnosti ze Spojených států amerických. Na příkladu čtyř sitkomů: Father Knows Best; Leave It to Beaver; The New Adventure of Old Christine a The Middle se snaží vystopovat změny v rodině, v postavení jednotlivých členů rodiny a v chování mezi členy rodiny. Nadále se snaží zmapovat široko-společenské změny ve formě emancipace, hodnotového žebříčku, norem a společenských stereotypů. Stejně tak si všímá technologických změn jak v podávaném obsahu, tak ve formě natáčení. V první části je popsána historie a vývoj žánru situační komedie, stejně tak jako jeho začlenění mezi žánry a jeho reflexe na společnost. Druhá část se již zabývá vyjmenovanými sitkomy, jejich popisem a výsledky pozorování. Detailně se rozebírají nejdříve změny v rodiny poté i změny v širších souvislostech celé společnosti.
|
|
|
Komparace sitkomů Roseanne a Helena s přihlédnutím k teoriím o sociálních třídách a životním stylu
Martínková, Tereza ; Baslarová, Iva (vedoucí práce) ; Vochocová, Lenka (oponent)
Bakalářská práce Komparace sitkomů Roseanne a Helena s přihlédnutím k teoriím o sociálních třídách a životním stylu se zabývá, jak je z názvu patrné, porovnáním dvou sitkomů. Práce se zaměřuje na veškeré aspekty sitkomů. Počínaje názvem a konče popisem postav, prostředí a děje. Snahou je odpovědět na otázku, zda se tyto dva sitkomy od sebe liší, či nikoliv, a pokud ano, jakým způsobem. Spolu s tímto je zde rozebírána sociální stratifikace rodin prezentovaných v sitkomu. Je tak učiněno především na základě Bourdieuho teorie o čtyřech druzích kapitálu. V neposlední řadě je zde upozorněno na souvislost životního stylu a příslušnosti k určité sociální třídě. Výzkumná část vychází z kvalitativního výzkumu, respektive z obsahové analýzy s kvalitativním přístupem. Výzkum je založen na sledování několika epizod zmíněných sitkomů. Následná analýza, komparace, vychází z podrobných poznámek pořízených při sledování epizod. V práci se také nachází vymezení pojmu sitkom spolu se stručným přehledem unikátních sitkomů z produkce Spojených států amerických a z Velké Británie. A také přehled všech sitkomů a seriálů, které za ně lze považovat, v České republice.
|
|
|
Mockumentary jako televizní fenomén
Czech, Jan ; Kruml, Milan (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem mockumentu, tj. filmového a televizního žánru, který v sobě kombinuje prvky dokumentu a hrané tvorby. Televizní mockument se v prvním desetiletí 21. století stal prominentní formou televizní zábavy, k čemuž přispělo zejména uvedení britského seriálu Kancl v roce 2001 a jeho americké adaptace o čtyři roky později. Samotný pojem mockument je neologismus a o tom, která všechna díla lze tímto termínem zastřešit, nepanuje shoda. Prolínání fikce a reality má každopádně v televizním i rozhlasovém vysílání, stejně jako ve filmové tvorbě, dlouhou tradici a tato fúze se stala základem pro řadu populárních hybridních žánrů, mezi něž patří reality show, dokudrama nebo dokusoap. S těmi má mockument výrazné styčné body a společné znaky, zároveň se ovšem od nich podstatně odlišuje. Mockumentární forma má jak funkci reflexivní, která nám dává možnost tázat se po autenticitě skutečných dokumentů a "reality", kterou zobrazují, tak funkci parodickou a satirickou, která tvůrcům umožňuje originálním způsobem promlouvat k divákovi a nalézat nové zdroje humoru. Pojmenováním těchto typických mockumentárních prvků a jejich názorným ukázáním na konkrétním příkladu se zabývá případová studie, jež tvoří závěrečnou část této práce.
|
host ::
RSS.